Poskytovaná péče

1. Analgosedace

Analgosedací rozumíme stav navozený podáním zklidňujících léků spolu s léky proti bolesti. Pacient si operační výkon nepamatuje, je klidný a jen omezeně vnímá bolest. Dostavuje se euforie, občasný spánek. Lze jej rychle přivést k vědomí, celou dobu sám dýchá a na výzvu je schopen spolupracovat, otevřít ústa, vyhovět výzvě. Analgosedace může být a ve většině případů je kombinována i s místním znecitlivěním operované oblasti.

Pro koho je analgosedace určena?

Analgosedace je vhodná pro pacienty, kteří špatně tolerují zdravotní péči, ale i běžné stomatologické zákroky. Analgosedaci může podávat pouze lékař se specializovanou způsobilostí v oboru anesteziologie resuscitace a to pouze na pracovišti, které je plně vybaveno i pro podání celkové anestezie v případě komplikací.

Jak analgosedace probíhá?

Léky jsou pacientovi podávány zavedeným periferním žilním katetrem (tenkou hadičkou, která je zavedena do žíly nejčastěji horní končetiny). Hlavní účinky podávaných léků trvají cca 1 hodinu. Po ukončení výkonu je pacient ještě další cca 2 hodiny pod dohledem zdravotnického personálu. Pokud vše probíhá bez komplikací, může být propuštěn v doprovodu domů. Pacient nesmí 24 hodin řídit motorová vozidla, požívat alkoholické nápoje a má odpočívat.

Možné komplikace

Komplikace při analgosedaci jsou řídké. Nejčastěji jde o nevolnost, zvracení, bolest hlavy, přetrvávající spavost, alergická reakce, ev. anafylaktický šok, vdechnutí obsahu žaludečního obsahu, zástava dechu. Může se vyskytnout také tzv. paradoxní reakce, což je stav zmatenosti a hyperaktivity. Vše je řešitelné na místě ošetření. V případě ambulantního zařízení je pacient po zaléčení záchrannou službou převezen do nemocnice v doprovodu lékaře.

2. Anestezie

Celková anestezie (CA) – uspání pacienta

Celková anestezie (CA) je stav řízeného bezvědomí, kdy pacient nevnímá žádnou bolest ani ostatní vjemy. Je připojen na dýchací přístroj. Využití CA je vhodné u velkých operačních výkonů a u pacientů, u kterých není předpoklad spolupráce v analgosedaci (např. mentálně postižených či malých dětí).

Kdo a kde ji provádí

Celkovou anestezii může podávat pouze lékař se specializovanou způsobilostí v oboru anesteziologie a resuscitace ve spolupráci s proškolenou sestrou. Samotná celková anestezie může být prováděna pouze na pracovištích s příslušným personálním a přístrojovým vybavením stanoveným vyhláškou, schváleným regionálně příslušnou hygienickou stanicí a povoleno zdravotním odborem příslušného správního celku.

Předoperační vyšetření a příprava

Příprava před každou plánovanou anestezií či analgosedací má svá pravidla. Předoperační vyšetření žádá operatér a provádí praktický lékař či internista. Součástí předoperačního vyšetření je vždy odebrání historie/anamnézy, klinické vyšetření, vyšetření krve a moči, popřípadě vyšetření příslušným specialistou. U pacientů nad 40 let je nutné vyšetření doplnit o EKG, u pacientů starších 60 let je indikován RTG srdce a plic. Výsledky zhodnoceny anesteziologem a po dohodě s pacientem je zvolen způsob anestezie. Dohoda je stvrzena podpisem informovaného souhlasu.

Chirurgické/stomatologické výkony v celkové anestezii jsou plánované výkony, které mohou být prováděny buď za hospitalizace, nebo ambulantně. Ambulantní výkony jsou takové, kdy je pacient po výkonu ještě týž den propuštěn domů.

Jak celková anestezie probíhá

Před úvodem do celkové anestezie je nutné zajistit periferní žilní linku kanylou. To znamená, že do žíly nejčastěji na horní končetině je zavedena tenká hadička, kterou jsou podávána anestetika a infuzní roztoky. Bezprostředně po podání anestetik pacient usíná. Pacientovi jsou zajištěny dýchací cesty, nejčastěji intubační rourkou. Tím je zamezeno vdechnutí žaludečního obsahu. Je připojen k anesteziologickému přístroji a inhaluje směs dýchacích plynů s anestetikem, které udržuje pacienta v hlubokém spánku.

Celková anestezie se ukončuje teprve po operaci, kontrole dutiny ústní, ukončením podávání anestetik a anesteziologických plynů. Při použití moderních anestetik se pacient po chvíli probouzí a je odpojen od dýchacího přístroje. Po probuzení je sledován na zotavovacím (recovery room) pokoji nebo oddělení. Vždy monitorován. Pokud se jedná o ambulantní výkony a byl-li operační výkon i celková anestezie bez komplikací, může být pacient po 2-4 hodinách v doprovodu propuštěn domů. Je vybaven doporučením a telefonním kontaktem pro případ potřeby konzultace.

Nežádoucí účinky a komplikace

Mezi nežádoucí účinky celkové anestezie patří nevolnost, zvracení, pocit škrábání v krku po zajištění dýchacích cest, výjimečně poškození chrupu (předních zubů), přetrvávající útlum po výkonu, bolesti hlavy, bolesti svalů.

Nežádoucí účinky, které mohou ohrozit zdraví nebo život pacienta, se vyskytují velmi zřídka, nicméně pacient o nich musí být poučen. Jedná se především o alergickou reakci, ev. anafylaktický šok po nitrožilním podání léku, dále je zde riziko vdechnutí žaludečního obsahu do plic při zajišťování dýchacích cest, nelze opominout ani nečekaně obtížné zajištění dýchacích cest při anatomické odlišnosti vstupu do hrtanu, nečekaný pokles krevního tlaku, nečekané nepřiměřené zpomalení srdeční frekvence po úvodu do anestezie, maligní hypertermie (prudké uvolnění iontů kalcia spolu s vnitřním teplem uvolněným z extrémně urychleného tkáňového metabolismu) – vzácné dědičné onemocnění vedoucí iniciované podáním anestetik, které následně vede k velmi závažnému ohrožení zdraví, rizikem jsou taktéž nečekané arytmie.

Bude doplněno, až bude činnost zahájena

Bude doplněno, až bude činnost zahájena

Bude doplněno, až bude činnost zahájena